Jedná se opět o metodu učení „bez učení“. Výuka prostřednictvím divadla umožňuje učit jazyky v akci, hraním konkrétních situací a nejrůznějších rolí, a to jak podle scénářů, tak formou improvizace.

Každé dítě dostává stejný prostor, osvojuje si nová slovíčka i gramatiku, zlepšuje výslovnost a především rozvíjí improvizační dovednosti.

Spojení divadla s výukou cizích jazyků je velmi přínosné. Děti se učí dialogy, písničky, rýmy. K dramatickým akcím děti dostávají i zábavná komunikační a jazyková cvičení.

I gramatika tak může být prožívána v konkrétních situacích.