Báseň k 60. výročí

Sešli jsme se v tuto chvíli,

sadit lípu pro dějiny.

sešli jsme se v tento čas,

aby kořeny spojily nás.

Lípo, lípo, zelená,

dnes do země sázená.

Ať tvůj kmen, každý den,

bude sílit jen.

Za pár let tu budem stát,

a tiše v duchu vzpomínat,

na radostné chvíle, přátel pár,

co daly našim dnům ten správný tvar.

Za pár let, až vrátíme se zpět,

budem se smát i trochu chvět,

protože vzpomínky zůstanou v nás,

i když čas dávno změnil tvář.

Za pár let, až vrátíme se zpět,

až se tě vnuk bude ptát,

dědo, cos ve škole měl nejvíc rád,

a kdo byl tvůj kamarád?

Ty usměješ se, sklopíš zrak,

vzpomínky vrátí se zas

a tiše řekneš „Byl to čas,

kdy přátelství mělo svůj hlas.“

A ty tu budeš jen tak stát

a pod vousy se usmívat.

v myšlenkách se vrátíš zpět,

kdy bezstarostný byl tvůj svět.

Ať připomíná nám,

že čas tak rychle plyne,

ale naše vzpomínky,

ty zůstanou vždy živé.

Ta malá lípa,

to krásné listí,

poroste s námi,

tím jsme si jisti.